1991

       V roce 1991 převzal štafetu po Bohuslavu Rollovi sr. MARTIN CHMELÍK.

       Martin Chmelík se později pokusí zachovat si mladistvý vzhled a mladistvé smýšlení tím, že se bude pohybovat v oblasti žákovského a juniorského softbalu. Ale bude to jen maska stárnoucího kauče. Vždyť už v roce 1991 toho má hodně za sebou: roku 1985 začal hrát softbal v Chomutově, hraje, pokouší se trénovat ženské družstvo, přestane se pokoušet trénovat ženské družstvo, hraje, odejde do Brna na vojnu, kde hraje baseball, zraní se, a tak se chodí na tréninky jen dívat (aby se vyhnul službě), ženskému týmu v Brně chybí trenér - začne tedy z dlouhé chvíle trénovat, vrátí se zpět do Chomutova - hraje, kvůli zaneprázdnění Bohuslava Rolla sr. začíná trénovat muže.
       Poněkud lapidárněji a jasněji to v rozhovoru pro Deník Chomutovska z roku 1999 vyjádřil Lubomír Vrbenský: „Martin je (...) trenér s velkými zkušenostmi. Začínal v době kamenné softbalu, kdy na trhu nebyly pálky a míčky se omotávaly izolepou, aby se neopotřebovaly."

Ten využije dobrého startu Vladimíra Kozmy, udržení pozice Bohuslavem Rollem sr. (respektive Janem Frankem) a poběží s trenérským kolíkem svých sto metrů do roku 2000, kde ho předá dalším(u) k finálovému sprintu. Někteří pak budou tvrdit, že jím ještě zvýšený náskok (dovedení „A" týmu do I. ligy, vítězství ligy v letech 1998 a 1999, vítězství na PMEZ 1999, dovedení „B" týmu do II.ligy) nemůže už ve finále nikdo vyrovnat či dokonce zdolat. K tomuto proudu připojí svůj hlas také Bohuslav Roll sr.

       Bohuslav Roll sr. nezmizí ze softbalového světa úplně. Opře se do pískání a přichomýtne se také k předsedování Komise mládeže a Kontrolní komise ČSA i ČBA. A zasedne si trošku na Chomutov, fňuk.

       Neměly bychom však zapomenout, že tento rok se projevila další z parazitních a podvratných činností chomutovského softbalu. Tentokrát se staronovou obětí ukázala již podruhé kanoistika, z které Petr Doležal k Beavers přivedl JANA VEBERA, když bylo oddílu třeba oddílového sekretáře. Postupem doby se JAN VEBER vypracoval na pozici managera klubu, který v něm tak našel svého nejschopnějšího parazitéra. Zasloužil se o všemožnou propagaci chomutovského softbalu jak na okrese, tak v Evropě. Jeho efektivní cizopasení pomohlo při výstavbě softbalového areálu u 12. ZŠ Heyrovského, jakož i při pořádání PMEZ v roce 1996. Věnoval se i praktické stránce věci: po Vladimíru Kozmovi převzal a dva roky vedl ženský tým a po Vladimíru Kozmovi převzal a spolu s dcerou Janou Veberovou vedl tým žákovský. Pokud zrovna neřídil vedení klubu, řídil třeba autobus při výpravách do Holandska. Jeho památku si SC Beavers VS Chomutov připomínají od listopadu 2003.

       Ale zpět do roku 1991 a k jeho dobovým problémům. Co takhle dát si problematiku rezervního mužstva?
       „B" tým sice v roce 1991 ještě oficiálně založen nebyl, přesto však již v tomto roce a v roce následujícím oficiálně fungoval. Jako účastník baseballové soutěže. Neoficiálně však fungoval ještě dříve, před vznikem ženského družstva, a to jako družstvo smíšené. Ve složení ženy, děti (Čabán) a starci se účastnil několika turnajů. Jediná dochovaná zmínka o existenci tohoto smíšeného družstva pochází z 10. a 11. října 1987, kdy se utkalo mimo jiné i se svým Áčkem na turnaji v Kadani.

       „A" tým po roční pauze opět zvítězil v oblastním přeboru, aby se tak mohl kvalifikovat na mistrovství republiky do Plzně, ve kterém se už bojovalo o postupové místo do ligy. První čtyři týmy z tohoto mistrovství, konaném v roce 1992, zajišťovaly pro vítěze svého kraje jedno místo v nově založené devítičlenné lize.
       Chomutov skončil pátý a stačilo to. Třetí místo získali totiž Slováci, se kterými se už v chystané české lize nepočítalo. Chomutov si tak splnil další z oněch vytoužených snů (tentokrát žádné zvláštní okolnosti, kdepak, ale přesná postupová matematika) a vyzískal místo v lize pro vítěze svého kraje. .
       Hádejte, čí jméno napíšu příští rok do kolonky „krajský přeborník"…